FÓRUM SGA
Report ConventiCon 2009
Report ConventiCon 2009 by Tar-ara Istandil
(Praha 28. – 30. 8. 2009)



Pátek

Psal se rok 2009 (jop, ten stejný, jako nyní...tedy pokud to nečtete později ;-)), měsíce srpna, dnů 28. – 30. a ve městě Praza probíhala jedna velká událost. Tedy, spíše menší, dobře, vlastně pro oči normálních smrtelníků prakticky nepostřehnutelná, avšak pro pár fanů sci-fi, fantasy a dalších takovýchto věcí to byla akce rozhodně hodna pozornosti. Jmenovitě například pro fanklub SGAP Project, resp. nově přejmenovaný na Fan Project. A to hlavně, ale nejen, z důvodu premiérového pořádání vlastní linie v rámci conu.

V pátek jsem opustila práci jak nejdříve to šlo. Měla jsem s sebou něco na výzdobu místnosti a pár dalších věcí. Con se konal v místě typickém pro Scon (a že to byla kapitola sama pro sebe, že). Mmch., původně se měl ConventiCon konat v místě, kde jsem absolvovala střední školu, tak jsem si říkala, že to byla docela škoda. Nicméně zpět. Mé orientační schopnosti jsem již několikrát popisovala...například v posledním reportu na Scon. Nyní jsem se však vytáhla, neboť jsem si konečně po těch letech zapamatovala cestu a podařilo se mi nikde nezamotat. A nebylo to díky ukazatelům, i když musím říci, že ty byly dobrý nápad. Přestože ne na všech místech se udržely, takže jsem cestou odchytila a poupravila asi dva. Ale i člověk neznalý by po nich jistě nezabloudil (proč já si sakra zapamatuju cestu, až když to nepotřebuju...hmm, tedy teď nevím, zda nebyly ukazatele i pro Scon, nicméně jestli jo, tak jsem se jim obloukem vyhnula ;-)).

Každopádně jsem ale dorazila do budovy. U registrace mě trochu rozhodili tím, že mi na ruku pouze připnuli papírový náramek, ale žádnou visačku, na kterou jsem na conech zvyklá. Nu což. Našla jsem naši místnost, přivítala se s ostatními, co už byli na místě (což byla většina a že se už činili, kolik problémů a příprav jsem promeškala :)) a začala vytahovat věci k rozlepení. Šipky a ukazatele k místnosti si rozebrala Eleira se Sopdet a hravě si s tím blbly při vylepování po budově. Dále jsem vytáhla z tubusu (aby se to nezmačkalo, ten diplom s titulem ze školy, co tam normálně je, jsem nezáživně doma vyklopila na stůl ;-)) pár A3 plakátů v barevném provedení, zobrazující nejrůznější seriály – lodě a postavy, na které jsme se tento con orientovali alespoň okrajově (aneb byly více či méně v programu). Propašovala jsem tam i něco Star Treku – asi den dva před jsem totiž zjistila, že zamýšlená ST linie se tu na conu ruší, což mi přišlo nesmírně líto a tak jsem ještě večer před conem přidávala do své hry ST úkol a další ST prvky. A tak jsem tam mohla tématicky propašovat i těch pár plakátů, které jsem původně tiskla pro sebe ;-). Takže se na zdi objevil Miles O’Brien, Defiant a v první řadě i Elim Garak ;-). Společně s plakáty ze všech SG, BSG, Doctora Who, Firefly, Buffy, Angela, HIMYM a dalších, včetně Posledních večeří ala BSG a SW (ok, SW jsme na programu neměli), které jsem si nemohla odpustit :). Organizace vylepování byla zpočátku lehce chaotická aneb kam co dát, aby to bylo hezké, nenahuštěné a kterou lepenku použít, abychom si pak neodnesli s plakáty i kusy zdiva. Vylepoval leckdo. Taková Eleira se se slintavým výrazem chopila Buffy a Angela a podezřívám ji, zda si na ně během lepení nepřipevnila nějakou formu alarmu, která by každému, kdo by chtěl obrázky uzmout, utrhla ruce v loktě. Hned si totiž zabrala, že po skončení jsou plakáty její :). I když taková Shial si Doctory zabrala už před conem, kdy jsem jí o plakátu řekla :). Každopádně při vylepování patří můj velký dík Landovi (ne Lando, ale Land v jednotném čísle ;-)) a Mirkovi, kteří mi hodně pomáhali a nechali ze sebe případně dělat stojánek na lepenku. Díky :).

Další taktéž připravili prodejní stoleček do zadu místnosti, kde se poté prodávali SGAP/Fan Project věcičky (a uznání těm, kteří se o to ty tři dny starali, což byli většinou Quinix a Pomeranč), zvláště placky, kterých opět přibylo. K dispozici byl nový starý Devátý Doctor, několik ST jako DS9 ;-), Spock, Enterprise NX-01 a Starfleet, pak IT Crowd, Torchwood s logem a herci, SGA Weir, Woolsey a též hned dvě verze Radka Zelenky ;-). A samozřejmě též i minulý sortiment. Přibyla možnost objednat si jako členové fanklubu různé tématické kalendáře na rok 2010, nicméně zatím zůstala možnost nevyužita. Nabídka ovšem stále platí, když bude zájem ;-) (k nahlédnutí bylo na jednom plakátu grafické podoby oněch různých kalendářů).

Vše bylo připraveno právě včas, aby mohla začít první přednáška Six Feet Under v produkci LAZYjohna. Na tu jsem tedy nebyla, ani na program od Blancy. Tento čas jsem trávila odpočinkem ve spací místnosti (kterou jsme měli pár kroků od té programové, což bylo velmi příjemné) a sondováním okolí. Con navštívil i Johnak, který nám líčil své drastické zacházení s postavami ve svých příbězích. Taktéž se probíraly nějaké Mary Sueoidní věci a já nevím co ještě ;-). Před Eleiřinou přednáškou o Buffy se naplno rozjel prodej suvenýrů a řekla bych, že za ten celý con je to docela uspokojivý výsledek :). A to i včetně toho, že členové fanklubu dostali jednu placku dle vlastního výběru zadarmo a nějaké placky šly i později jako ceny do soutěže.

Tentokrát jsem na sobě během conu neměla žádný kostým (bylo teplo), tak jsem se alespoň ozdobila několika plackama a neodpustila jsem si ani atlantiský komunikátor (ten tedy ne od nás, ale od Tai).

Na přednášce o Buffy jsem byla jen pár minut, neb Buffy mi mnoho neříká. První plnohodnotný program bylo pro mě až Zahájení ShowConu (tak se jmenovala naše linie), kterou uváděl Tillion. Večer jsem pak trávila v příjemné společnosti Damiona a dalších lidiček, ponejvíce v baru. Ten byl mimochodem velmi pěkně provedený – byl to tedy vlastně bufet, tedy pardon, BufE.T. :-). Navíc s velmi zajímavou nabídkou pokrmů a nápojů, jejichž názvy byly silně inspirované různými sci-fi :). Mrzí mě, že jsem si zapomenula vyfotit ceník :-/.

V BufE.T.u bylo probíráno leccos, třeba Slovensko :) a bohužel také hodně slashe, protože byla přítomna Namuras :). Zoidy si neustále hrál s figurkou Shepparda, Doctora a ještě něčím a snažil se, aby ...ehm...pasovali. Bohové, tomu useknout ruce, jen když se k něčemu takovému přiblíží jen na pár centimetrů. Nechtěla bych vědět, co by takovému nakládání říkali třeba Buzz s Woodym z Toy Story...myslím, že kdyby je dostal do rukou Zoidy, přehodnotili by svůj postoj k fyzickému poškozování figurek normálními dětmi a ještě ho uvítali ;-).



Sobota

Sobota pro mě začala pozdě :). Z posledních dnů, kdy jsem se mnoho nevyspala, jsem byla unavená a spala tedy až do celkem pozdních hodin. Když jsem vstala, část SGAP grupy se zrovna chystala na oběd, tak jsem šla s nimi. Oběd dobrý, ale tedy ta obsluha...než si nás všimli...a než jsme si objednali...a než nám to donesli...uff :). U stolu jsme si povídali, přičemž jedním z témat se stalo „Co s Klenotkou?“. Ta totiž měla tento den přijet a odpřednášet jednu přednášku dnes a jednu zítra. Nicméně do hospody mi přišla sms, která signalizovala, že se program bude muset změnit. Klenotka totiž měla malou nehodu a nemohla se dostavit. Takže jsme vymýšleli, co rychle s tím, protože jsme museli co nejdříve zaplnit díru v programu, nejspíše nějakým promítáním. Myslím snad od Pomeranče přišel nápad na ST, Quinix, nebo kdo to byl, tu měl ENT, přičemž jsem se krátce zamyslela a navrhla epizodu Andorian Incident, imo z první série asi nej. Návrh byl podpořen a já se mohla šťastně usmívat za další ST v programu :).

Na epizodu jsem pak i zašla. Původně jsem chtěla zůstat jen chvíli, než se objeví Damion, ale nakonec...když už jsem to měla rozkoukané, že...a Damion neprotestoval :). Po modrých Andorianech jsme si udělali procházku po okolí, což byla krom fireshow jediná chvíle, kdy jsem byla venku :). Po návratu jsem pak skončila s hlavou v papírech ke své hře, které jsem skládala a rozdělovala, aby v tom pak nebyl bordel. Když jsem skončila, chtěla jsem zajít na něco málo Františky Vrbenské, nicméně, když jsem přišla do místnosti, uzřela jsem...pusto a prázdno. Tak nic. Přešla jsem na Zoidyho, který přednášel své seriálové typy. Měl to imo velmi pěkně udělané.

Po Zoidym začala má hra Přes světy a galaxie. A řeknu vám, dělat hru pro teamy o čtyřech úkolech na hodinu, to je špatný nápad :). Tedy takto, úkoly nijak neutrpěly, jen příběh byl takový rychleji podaný :). Ale o co šlo? Hra obsahovala úkoly zaměřené na různé schopnosti a též v prostředí různých seriálů. Byla tam SG, BSG, DrW a již výše zmiňovaný ST. Koncipovala jsem hru pro jistotu tak, že ji mohli hrát i jednotlivci, kdyby bylo málo lidí, nakonec si ale nemohu stěžovat a udělala jsem pět teamů o dvou lidech do teamu. A Eleira by svou hlasitostí vydala za další dva teamy navíc ;-). A co se dělo? Lidé byli vytrženi ze svého normálního života. Jistý vysoký otravný člověk, co rád luskal prstama (ve smyslu „budeme se bavit“ – lusk a přičaroval všem doutníky...tušíte kdo? ;-)) je přivolal k sobě s tím, že dělá takový experiment. Aby se postavy mohli dostat zpět, musí si složit jistý přístroj. Ten je na čtyři části a ty se dají sehnat jen splněním jistých úkolů.

První úkol je přenesl do světa Star Treku na stanici Deep Space Nine do jistého krejčovského obchodu (mno, když už tam narvat ST úkol, tak si Elima Garaka (čteme přibližně „ílm“ ;-)) rozhodně neodpustím ;-)). Elim potřeboval pár věciček, které mu museli „přinést“, za což pak obdrží první část přístroje. To tedy probíhalo za neustálých ošklivých a naprosto nepravdivých poznámek od Eleiry, která, nevím proč, zdá se, chová k těm milým a hodným Cardassianům jakousi neopodstatněnou zášť. Např. ten phaser určitě nepotřeboval na žádné střílení a ten PADD s mapou s umístěním sil jistě neobsahoval žádné citlivé informace ;-). Elim postavám řekl, co tedy potřebuje a ty musely ony věci hledat po místnosti. Většinou to byla 80% úspěšnost :). Tento úkol trval asi nejdéle..částečně taky díky zmíněným příspěvkům od Eleiry a též díky Dragonovi, který mě na chvíli odrovnal svou poznámkou při Elimově proslovu k postavám aneb „Něco od vás potřebuji... – Jsou tam čtyři světla“ (jen pro znalé a já vím, ale...já za to nemůžu...ovšem později jsem mu to lehce vrátila mystifikováním, že těch světel „bylo přece pět“ ;-) :D).

Pak si je k sobě zavolal opět Q (ano, ten to byl :)) a po chvilkovém proslovu jim ukázal schéma jistého krystalu. Pak jim dal dárek pro Tok’Ry se slovy, že za tuto věc mají požadovat ten krystal a vykopl je na jednu planetu. Tok’Rové se opravdu objevili a věc od kontaktu (tedy postav) přijali. Lehký problém a tím i úkol nastal ve chvíli, kdy jim postavy měli popsat, resp. nakreslit schéma toho krystalu, který chtějí. Protože to byl růstový krystal a jen ten správný uvolní cestu k té části přístroje, kterou potřebují. Nastalo tedy kreslení a hlavně vytloukání z hlavy jak že to ten krystal vypadal. Docela k podivu, jak moc si toho z onoho asi minutového koukání na obrázek hráči zapamatovali :).

Další úkol je přivedl do ulice, kterou nešťastně bloumal vysoký muž v kožené bundě a odstálýma ušima. Prý viděl tu část přístroje, který potřebují. Přišel mu natolik zajímavý, že si ho odnesl do své kosmické lodi, ale tu teď nějak...ztratil. Takže když mu pomohou TARDIS najít, přístroj jim dá. Nastalo tedy hledání TARDIS aneb skládání obrázku modré budky. Složili všichni, někdo dříve, někdo později, ale všichni (tak aby ne ;-)). Doctor byl velmi rád a postavy mohly přejít, za pomoci ze strany Q, na poslední úkol.

Q už nebavilo, jak je to vše příliš mírové, tak je teď vystrčil na planetu, kde poslední část přístroje hlídali nějací podivní plechoví panáci. Musíme je eliminovat, tak do toho. Tedy, tady to bylo poněkud horší. Pravda, simulace střelby přes zavřené oči a přibližování se k cíli s nataženou rukou s tužkou není lehké, nicméně všehovšudy se trefily pouze dva zásahy. Ještě, že centurioni byli jen dva (i když zpočátku měli být alespoň tři ;-)).

Vše splněno, hurá domů. Tedy, všichni, krom Eleiry. Ta svými neustálými poznámkami totiž Q docela...mno, ne tak úplně naštvala, ale přilákala jeho pozornost. A skončila na písčitém ostrově. Po protestech, že chce alespoň tobogán s vodou pro sebe, ještě s malým tobogánkem s figurkou jako bonus, kterou ji tam Q přemístil ;-). A jestli neumřela...eh...písčitý ostrov...žádná voda, jídlo...ehmm...;-). Nemáš mít řeči na ty, kteří jsou mocnější než ty ;-) :-).

Hra tedy úspěšně, i když poněkud hektičtěji, skončila a ceny dostali vlastně všichni. A ještě to skončilo tak, že byly dvě první místa, dvě druhá a jedno třetí. Prostě...nikdo tak docela neprohrál ;-). Ta první místa patřila Eleiře s Pomerančem a Blackthunderovi se Štefkem...alespoň myslím, ono informace se z úst protagonistů poněkud lišily a já nemůžu najít papír s umístěním ;-). Druzí byli Blanca s Dragonem a McBeck s Verones a třetí pak Damion s Mirkem.

Následně tuším, že mé nohy putovaly do baru a vzaly s sebou i zbytek těla. Kafe. Přičemž mě Tillion oslovil, zda bych se nestavila večer na jeho přednášce o Xenosexuologii, že potřebuje figuranta. Polil mě tedy studený pot, protože Tillion + jeho přednáška + ještě s tímto názvem + figurant...uff :). Jeho ujištění, že to nebude nic strašnýho, mě moc neuklidnilo. Ale co by člověk neudělal pro kamaráda... ;-).

Další program byl pro mě Fireshow. Než se začalo něco dít, tak to tedy chvíli trvalo, ale pak to bylo pěkné. Předvádělo se leccos, od klasického točení, přes plivání, i ohnivý vějíř tam byl. Občas tedy byl pro většinu diváků celkem kumšt vidět na představení, neboť pokud nějaký žonglér přešel příliš dopředu, tak většina nic neviděla. Představení totiž probíhalo na hřišti, které bylo jakoby o patro pod diváky. Ale jinak pěkné.

Pak jsem tedy spolu s Damionem šla na tu Tillionovu přednášku. Probíral tam různé seriály a sděloval nám své studia ohledně sexuologie mimozemských druhů. Nejvíce prostoru věnoval tvorům z Babylonu 5. Tam si mě zavolal. Stála jsem před obecenstvem v očekávání nejhoršího. Jako další figurant byl přizván i Damion. Nicméně, až je to ku podivu, vážně to nedopadlo tak, jak jsem si původně myslela :) (ne, počkejte, zas takhle ne, abyste mě špatně nepochopili, to bych opravdu extrémně nerada :D ;-)). Nicméně ze mně se stala samice od nějakého druhu (pardon, nevzpomenu si na název), Damion hrál samce a Tillion větší část intimních partie samce...ne, tohle si taky nemyslete :D (sakra, jak to popsat, aby to neznělo tak blbě :D). Prostě rukou naznačoval chapadla, kterých samec používá až šest. Bylo to vlastně velmi vtipné :-).

I když ne tak vtipné, jako když s figurantkou Sopdet popisoval další druh, kde si samci nosí samice celoživotně na zádech. Z nedostatku údajů se pak zeptal obecenstva (měli to prý jako domácí úkol :)), jak si představují, proč a jak takový vztah probíhá a též se Sopdet předvedl možnou interpretaci námluv tohoto druhu. Bylo to ...velmi mile vtipné :D ;-).

Po vzdělání o sexuálních praktikách mimozemšťanů jsem opět s mnoha lidmi skončila na baru (mmch., jediné, co bych baru vytkla, že neměl Colu, nýbrž jen Kofolu (mě fakt nechutná ;-))). Valla s sebou opět měla figurku Shepparda, kterého se Zoidy opět všemi možnými způsoby pokoušel zprznit. Chudák John...:-/. Aiwendill mě v mezičase dráždil s tím, jak potkal Christophera Tolkiena (!!!???) a Eleiru popadl tvůrčí amok a pustila se do vymýšlení své příští povídky. Tam umístila osazenstvo stolu v modifikovaném vydání, aby lidi (a nelidi, vlastně hodně nelidi) pasovali do prostředí příběhu. Bylo to o záchraně a o nagelovaných vlasech...nějak tak :). Má postava byla klasifikována jako nájemný vrah a špión, který zradil svůj národ...i když asi dvakrát za příběh se ve mně prý hnulo svědomí, takže taková mrcha jsem zase nebyla ;-).

Pak nastal hřeb večera, šlo se ven :). Prostě jsme se rozhodli jít se projít. Naše těla jsme vybavili teplými bundami a hurá do noci. Během cesty se Eleira se Zoidym stačili pohádat o vedení výpravy (došlo až na boj na sonické šroubováky :)). Nicméně poté jsme došli na velmi zajímavé místo. Nějaký kamenný altán, či co to bylo, lehce odříznutý od okolí, ale probouzející netušené fantazie v pozadí našich myslí. Rázem jsme stanuli na vesmírné lodi U.S.S. ReTardis. Být tak kapitánem na lodi...hmm, kdepak máme kapitánské křeslo, aha, veprostřed ;-). Z prostředku jsem vyšoupla Eleiru, ale o kapitánský post se přihlásila i Valla. Nakonec jsme se dohodli, že nebudem mít prvního důstojníka, ale zato dva kapitány ;-). Takže já a Valla. Pak jsme tu měli navigátora Hexx s kormidelníkem Shial, kteří si našli místo vpředu lodi. Dále tu byl zbraňový důstojník Eleira (já myslím, že k ní to docela sedlo ;-)), komunikačního důstojníka Uhuru LAZYjohna, nesmíme zapomenout na multifunkčního transportního důstojníka/doktora a v neposlední řadě svědomitého uklízeče Zoidyho a nakonec tu máme nezbytné vybavení každé vesmírné lodi – dvě červená trička Damiona a Aiwendilla :). A hurá na Gallifrey nebo vlastně prvně do bitvy, neb na nás útočí U.S.S. Senil (mysleli jsme si, že ten barák v dálce je zařízení pro starší lidi). Po několika útrapách, křičení bojových rozkazů z nejrůznějších sci-fi na všechny strany a svědomitém zametání podlahy můstku, jsme U.S.S. Senil dostali Paprskem smrti. Ale přišli jsme o zbraně, štíty a taky warpjádro, do kterého se prokousala útočná zbraň nepřátelské lodi a sice zubní protéza. Transportní důstojník ho vykopl z lodi, čímž jsme byli v rejži, takže jsme museli zavolat důstojníka MacGyvera, aby to spravil. Ten ovšem stačil ještě vypadnout při opravách z airlocku, takže transportní důstojník měl další práci a opět zabodoval. Na můstek dorazilo tělo bez hlavy a s pohmožděninami levého...ehm...mno, to, co mají kluci a holky ne ;-). Hlava nakonec taky dorazila, ale museli jsme se uchýlit k drastickému řešení a mozek MacGyvera jsme transportovali do živého těla Uhury, z čehož LAZYjohn asi nebyl moc šťastný :). Nicméně začal opravovat věci. Škoda jen, že ve špatném pořadí. I když, únik atmosféry, který se mezitím udělal, je celkem podstatný problém :). Ale opravovat zbraně, když není na co střílet a filtraci vzduchu kvůli tomu, že to tu prý nevoní... Nakonec ale MacUhura smontoval i to nové warpjádro. A pak už hurá na ten Gallifrey. Eleira furt chtěla na něco střílet, třeba na hyperprostor, ale to jí bylo zatrhnuto, aby třeba nevysklila hyperprostorové okno. Jo a cestou jsme zabili Worfa. A taky nám bude muset zregenerovat Doctor, jestli to půjde, protože balónekDoctor prasknul. Ale na Gallifrey jsme dorazili ;-).

Červená trička přežila...hmm...to se musí příště napravit :). Jenže oni byli děsně neakční a dokonce odmítli i zaplachtit do vesmírného prostoru pro vykopnuté warpjádro :). Které mezitím spadlo do černé díry a když jsme vymýšleli, jak obrátit polaritu černé díry, tak se ještě zhroutila (pche, Aiwendill určitě kecal, nechtěl jenom umřít ;-)). Mmch., jen tak poznamenám, že to, že jste si, milí červení pánové, dali/nedali jména neznamená, že nemůžete umřít ;-). Ale zase šetření na později je taky dobré ;-). A alespoň nám zajistili přísun topinek (i když tím odčerpávali energii). Navíc to dění bylo natáčené Damionem, takže máme i záznam na rozveselení za smutných dnů.

Zní to šíleně? Taky že bylo, milí drazí :D. Ale naprosto úúúžasně šílené. Osobně doufám v další epizody :). Protože takovouhle zábavu člověk jen tak nezažije ;-). Dle mého názoru skvělé zakončení dne.



Neděle

Ráno se mnoho z osazenstva ReTardis sešlo v baru a lilo do sebe kafe a podobné věci a připomínalo si věci nedávno minulé. Díra v programu, kdy měla být Klenotka, zaplnilo promítání music vidu Do You Want To Meet My Avatar a dalších věcí. Mmch., nevím, nevím, podle mě ale na Severa Snapea či Manamana znaleka nemá ;-). Následovalo už uklízení místnosti. Ty plakáty, které si nikdo nezabral (včetně mě), jsem se rozhodla dát k volnému rozebrání, neb jsem usoudila, že je to lepší využití, než aby mi ležely doma v tubě. Zmizely celkem rychle a snad našly hodné majitele ;-). Konala se taktéž schůze správní rady fanklubu, kde se vyjasnilo pár věcí a Nefertiti dostala do opatrování fanklubové pytle :). Mno a jak už to bývá, každý con musí někdy skončit :-/. Nastalo postupné odjíždění lidí, až došlo i na mě.



O conu se opět musím vyjádřit velmi pozitivně, i když byl takový komornější (na druhou stranu první ročník). Je mi trochu líto, že tam nebyli i další známé tváře, ale ne, že by mi SGAP nestačilo ;-). Vlastně jsem nějak ani nebyla na programu v žádné jiné místnosti, než ShowConu. Ne, že by tam nebyla zajímavá témata, ale nějak prostě nebyl čas :). Nepočítám tedy fireshow, tam jedině jsem se tedy mimo ShowCon dostala. Rozhodně ale doufám, že za rok zas na jeden ConventiCon pojedu :-). ReTardis zdar!




Odkazy na fotky a videa na stažení na mých stránkách. Fotografie k prohlédnutí (od více autorů) se nacházejí v galerii tohoto webu.

(pokud by se vám zobrazil neaktualizovaný web, zmačkněte Ctrl+F5)



Tar-ara Istandil