FÓRUM SGA
Report CzechTREK 2009
Report CzechTREK 2009 by Tar-ara Istandil
(Praha 26. 9. 2009)



Pro letošní CzechTREk byl pozván herec John Billingsley společně se svou ženou Bonitou Friedericy. Když jsem se toto dozvěděla, zaplála mi očička a ústa se rozšířila do širokého úsměvu. Tedy takto, Phloxe mám sice z hlavních postav na Enterprise nejraději (ale ne ze všech ENT postav) a viděla jsem i postavu Bonity v seriálu Chuck, nicméně však, to nebyl hlavní důvod mé velké radosti. V květnu jsem totiž byla na zahraničním Fedconu, kde oba byli a jejich milé chování, úžasná energie a neuvěřitelně zábavné vystoupení mě velice nadchlo. Co ti dva, vzájemně se skvěle doplňující, předváděli na jevišti a jak pěkně se chovali u podpisování, na to se jen tak nezapomíná. Zajímalo mě, jaké to bude tady a doufala jsem, že něco podobného. V pravdě, bylo to ještě lepší, než jsem si říkala :). Ale popořadě ;-).



Na con jsem dorazila již před desátou. Registrace se zrovna rozjížděla. K průvodním papírům jsem vyfasovala i vodu, přičemž mi byl dán výběr, zda federační (modrou) či ferengijskou (zelenou). Nevěděla jsem, která barva znamená bublinky a která ne (já vodu moc nepiju), tak jsem si vybrala čistě dle ST – federační (nejsem žádnej Ferengi ;-)). Později mi Anjisha říkala, že ona má vodu romulanskou (tu zelenou). Tak si to ujasněte...;-). Mimochodem, ta voda byl dobrý nápad, hodila se, díky :-).

První známější tvář, se kterou jsem se přivítala, byl Peleka ve své uniformě. O chvilenku později jsem uzřela Pomeranče s Anjishou a Screama. Věci jsem si dala do šatny a obhlédla suvenýry, aby mi něco náhodou neuteklo. S Pomerančem, Anjishou a Screamem jsme zakotvili venku u stolečků, zlehka konverzovali a četli noviny CzechTREK coniny. O nějaký čas a jednu snědenou bagetu později se k nám připojili i Ashrak, Saphira a Aslan (safra, ten kluk zase vyrostl :-)).

Před zahájením jsme si chvilku postáli před sálem a při té příležitosti jsem vyzjistila, které další známé tváře se tu nacházejí. Na Zahájení přišel LittleBorg s Omim, odění vskutku nestandartně. Omi jako Deckard a Little jako Illia. Mno, musím říct, že Illie to vážně seklo :D ;-). Obeznámili nás s nějakými informacemi o conu, včetně upozornění, že nemáme pomocné organizátorské síly upozorňovat na barvu jejich růžového organizátorského trika :). Pouštělo se také intro CzechTREKu, které se věnovalo ST filmům aneb letošního tématu. Dle mého názoru naprosto úžasné, ta hudba mě pokaždé, když se pouštělo, úplně vtáhla. Skvěle udělané :).

Po Zahájení měl Little přednášku 30 let Star Trek filmů. Líbila se mi. Pouštěl staré trailery, hovořil o pozadí filmů a o zajímavostech. Jen tedy poněkud neodhadl čas, takže se to trochu protáhlo (ne, že by mi to nějak vadilo). I když jsem nezůstala, abych mohla na konci zatleskat. Neb filmy šly popořadě a mě od konce dělilo ještě představení toho „nového“. Jestli to ještě někdo neví, tak já ho nesnáším.

Místo toho jsem se odebrala na chodbu (heh, nebyla jsem sama ;-)) a tam uzřela Hypo. Což bylo velké a milé překvapení. Nečekala jsem ji tu. Měla s sebou samozřejmě i mimčo aneb malou Karolínku. Ta se jevila jako andílek, neb o sobě nikterak hlasitě nedávala vědět ;-). Prohodila jsem pár slov i s Iris dole, přičemž jsem neopomenula poznamenat, jak jí to v růžovém triku sluší. Málem po mě hodila flašku vody ;-).

Poté jsem šla s ostatními do nedaleké restaurace (po té bagetě tedy nic moc). Vrátili jsme se na divadlo Jistě, pane prezidente. Bylo docela dobré. Sice ne takové, jako před dvěma lety na CzechTREKu (tomu jsem se smála ještě několik dní poté ;-)), nicméně se mi líbilo více jak to z FFka. Úvodní „šifra“ byla pěkná (a zakomponovaný symbol Tau’ri potěšil...i když to spojení :-)) a nezapomenutelný obrázek Darth papeže výborný v tom, že ten víkend byl v Brně papež. Jinak se příběh divadla točil okolo politických machinací, podobných jménech a snaze ututlat vztah. Výborné bylo ztvárnění poručíka Columba – opravdu ho v tom člověk mohl vidět :D.

Po divadle připluly dvě velryby. Tedy Little s Omim. Tohle bylo ještě lepší jak to před tím :D. Neuvěřitelně to seklo jim oboum :D. Přišel čas na CzechTREk hledá talenty. Přihlásili se čtyři účastníci. Vždy ten jeden předstoupil na jevišti, promítla se jeho fotka s popisem a Omi ho vyzpovídal. V mezičase vystupování těchto talentů se ještě na pódiu objevily nesoutěžní talenty.

První byla lagga VortaVor. Její vystoupení čítalo několik chlupatých plyšáků, za které ze sebe vyrážela podivuhodné zvuky a hýbala s nimi v rámci jeviště. Hmm, jak to u ní popsat....mno...bylo to...procítěné :). Ano, mezidruhová komunikace. Teletubbies hadr. Jen doufám, že na mě nezanechala nějaké následky ;-). První mezičas pak vyplňoval raketový taneček, který jsme mohli vidět již minulý rok na této akci.

Druhý talent byl TREKr. Ten přišel se svým stojánkem Eliškou a s pozounem (či co to bylo) v ruce. A zahrál nám slavou a krásnou melodii z First Contact. Ne bezchybně, ale to tak nevadilo. Řekněte, kdy vám někdo na takový nástroj zahraje tuto melodii ;-). A čest jeho plicím :). Druhý mezičas patřil Littleovi.

Třetí nastoupil Samuel. Zprvu se dostavil na rozhovor s Omim poněkud...zarostle :-). A mlčky. Poté však usedl ke klávesám a začal hrát. A hrál různé melodie ze Star Treku, včetně First Contact a i z toho „nového“ filmu (tam je tedy hudba pěkná, to jediné tomu musím nechat). A bylo to opravdu krásné. Sice se občas zadrhl či tak úplně netrefil požadovanou klávesu, ale stejně. Moc pěkné, krásně mi to navodilo ST atmosféru. Hudba má magickou moc :). Zvláště takováhle ;-). Třetí mezičas se věnoval tomu, jak je těžké žít na Zemi s někým, kdo býval Borg.

Poslední byl Pelek. Odložil svou uniformu a předstoupil před nás v obleku. Zapěl neapolskou árii a že mu to tedy šlo. Hlas má vskutku dobrý. I když jsem tedy nerozuměla ani slovu :). Myslím, že by si s Holodoctorem mohli poklábosit :).

Ještě před vyhodnocením vyšlo najevo, že si pro nás účastníci narychlo připravili vystoupení. TREKr se Samuelem hráli, Pelek pěl a VortaVor něco dělala s plyšákama. Bohužel, na secvičení neměli čas, takže to moc nedopadlo. Ale snaha se taky cení :). A jakpak to tedy celé dopadlo? Zvítězil Samuel :), druhý byl TREKr, pak Pelek a nakonec lagga VortaVor.

Poté jsem stačila prohodit něco málo slov s HKMalym o problematice Borgů a jejich proměn chování v čase (kde si musím co nejdříve oprášit znalosti) a zabrousili jsme i do mého oblíbeného tématu časových linií, jejich fungování/nefungování, paradoxů a alternativních či paralelních linií vznikajících jako podivný produkt mnohdy naprosto nelogického cestování v čase. Což si přímo říkalo o to, aby se probraly i dopady v „novém“ filmu. To už bylo zpět v sále, kde se Johnak chytil za hlavu s tím, že „na Tar-aru opět někdo začal s tématikou „11“ ST“. Což zaslechla Kniga, která se na mě nevraživě podívala a výhružně se dotázala, zda snad nový film nemám ráda. Ubezpečila jsem ji, že ho nemám nerada, nýbrž že ho přímo nenávidím, na což Kniga výhružně povstala a pronesla, že mi už Spoty nepodá packu. A začala mě přesvědčovat, jak se mýlím. A já ji přesvědčovala, ať s tím na mě nechodí. A Johnak obracel oči v sloup, protože za poslední dobu vyslechl v mé blízkosti příliš mnoho takovýchto rozhovorů (protože toto téma je teď in, že ;-)). Naštěstí jsem se nestačila moc rozpálit, protože začínal program.

A tím byl dabing. Dorazil jen jeden dabér, Pavel Vondra, ale alespoň něco. A, v pravdě, ne, že by mi to nějak vadilo. Byl skvělý. Vtipně komentoval dění v dabingu či odpovídal na dotazy. Vůbec mi nevadilo, že nikdo jiný nepřijel. Klidně bych si tam ještě poseděla dvojnásobek času :).

Po dabérovi se ještě dělala společná fotka a pak byla pauza před herci. Došla jsem si pro batoh, kde jsem měla důležité věcičky ;-). Jednak malý dárek a jednak desky s vytisknutou fotkou mě a Johna z Fedconu. Fotka je moc povedená a navíc tam ještě John drží malou flaštičku Becherovky, kterou jsem mu tam věnovala. Právě můj nynější dárek byl její větší verze, neb na Fedconu vypadal, že mu to zachutnalo :). Podepsanou fotku Phloxe už mám, takže tato fotka byla jasná volba :). Pak jsem si uvědomila, že vlastně nemám žádnou fotku na podpis Bonnie. A to jsem rozhodně chtěla, takže jsem si zakoupila fotku s její postavou z Chucka (mmch., tato postava je naprosto něco jiného než když pak herečku vidíte v reálu :)).

V rámci čekání jsem znovu narazila na Knigu, kde jsme lehounce pokračovali v rozhovoru ala „nový“ ST (ale já to vážně nevyhledávám...jen když mi s tím někdo začne, tak nedokážu jen mávnout rukou ;-)). Nicméně jsem alespoň zjistila, že Kniga na to má jiný pohled v rámci časoprostoru ST, než vychází z rovnice mě, což tedy díky za to. Naštěstí taky nebylo mnoho času a prostoru na větší rozvedení této problematiky ;-).

Jinak v mezičase ještě probíhala jedna věc. Bohužel mimo mě, nicméně jednalo se o to, že fanklubu Fan Projectu (změna z SGAP) byl umožněn rozhovor s herci, za což posílám velikýý dík. Ten byl dělán Pomerančem, Klenotkou a Ashrakem. Prý to bylo skvělé a převelice chaotické :).

A pak už konečně začalo to, na co jsme se celý den těšili. Beseda s herci. Ještě před Johnovým příchodem na jeviště se řešilo, jestli se bude překládat do češtiny, neboť styl vystupování těch dvou není jako jiné klasické vystoupení. Při vzpomínce na Fedcon jsem si říkala, jak to udělají. Nakonec se dohodlo, že překlad bude. Alespoň jak to půjde. A pak již konečně nastoupil John a o chvíli později i Bonnie (mmch., oba s popsanýma rukama, prý aby nezapomenuly jméno toho druhého :)), která se přihnala s toaletním papírem v závěsu :). Jéje, já se zase obávám, že ty popisy budou znít trochu úchylně a přitom tam to tak nevyzní. Na druhou stranu, na Fedconu jejich vystoupení začínalo úchylněji ;-)...mám ale dojem, že na to byl snad i lehounký odkaz :) (a jestli chcete vědět jak to bylo tam, přečtěte si to v mém reportu na Fedcon ;-)). Co se týkalo překladatelů, nakonec byli dva, oficiální a Radim Rouče. Ty si v průběhu vystoupení párkrát prohodili (jako jeden pro Johna, druhý pro Bonnie...“Jaktože překládá ji, má překládat mě, tak já si vezmu toho druhého...“ :-)). Pokud si někdo myslel, že překládání bude hrozně zdlouhavé a na obtíž, tak se mýlil. John s Bonnie totiž oba překladatele naprosto perfektně zakomponovali do svého vystoupení. Interaktovali s nimi, měli na ně poznámky a ani překladatelé nezůstávali pozadu (zvláště Radim).

Jako občerstvení měli připravené pár chlebíčku, ponejvíce s šunkou, které byly taktéž zapasováni do představení. Bonnie je pak rozdávala lidem, kteří kladli nějaké otázky. John si přinesl nějaké pitivo, u kterého nabízel napití. A i jemu se dostalo nabídky od Cerneamodre. Prý, jestli se s ní napije a podala mu lahev na klasickou vodu. John evidentně myslel, že je tam voda a tak se zhluboka napil (jelikož ze sebe vydával dost energie, tak se ani nedivím). Mno, nebyla to voda :). Nýbrž domácí slivovice, po které John jen zahekal. Pití nabídl i Radimovi, který nejprve odmítal, že vodu nechce a John ho ubezpečoval, že to voda není „To je voda. – To není voda – To je voda...to není voda!!!“ :D. Taktéž nabídl i Bonnie, kterou varoval předem.

Také dostal vynadání od kameramana, protože se nedržel za čárou, kam kamera pohodlně mířila a místo toho pobíhal po celých prostorech místnosti. A Bonnie taktéž. To je další věc, která se mi na nich líbí – vychází i do publika, nezůstávají na jen na jevišti. Chudák kamera se sotva stíhala otáčet :). A jednu chvíli John s Bonnie bavili sebe i obecenstvo tím, jak stáli v zadu sálu, přičemž se dívali na pódium, kde bylo umístěné plátno, na které se zobrazovaly záběry z kamery. A ti dva vzadu jen nestáli, ale tancovali a křepčili a dělali různé blbosti :). John při výpravách do prostoru několikrát absolvoval slézání z pódia, než objevil (protože tamtudy někdo přišel), že tam jsou i schody...a z druhé strany taky a pronesl nezapomenutelná větu „Tohle místo je plné schodů.“ :D

Co se týče otázek...tento typ vystoupení není moc stavěný pro otázky :). Něco zodpověděli, ale lépe překroutili a udělali z toho něco úplně jiného. Například takový dotaz na „submarine sickness“ (ponorkovou nemoc) ...nějak špatně slyšeli... „What..? Submarine sex? ....???“ ...a sál lehal smíchy ;-). Tak jo, máme tu u nás v Česku ale divné praktiky ;-).

Ale pár otázek taky zodpověděli. Třeba čím by chtěl být John v Enterprise, když ne svou postavou. Mohu říct, že John nemění rychle své názory, protože stejná otázka padla i na Fedconu a byla na ní i stejná odpověď – psem, protože takovej pes si prostě může dělat co chce :-).

V průběhu besedy si John odložil košili a pak i vyměnil triko, neb se z toho pobíhání poněkud zapotil (a ta voda vylitá na hlavu suchosti taky nepřidala ;-)). Své triko vyměnil za to, co mu na rozhovoru věnovala Klenotka a spol. (na což upozornil :)). To samozřejmě vyvolalo u lidí od SGAP (Fan) Projectu hlasitý potlesk, na který jsme pro zdůraznění ještě povstali. Taková věc prostě potěší, hodně :-). A nevydržím se nepochlubit, že to byl můj nápad ;-). Ale nebylo to jediné tričko, co dostal. U podpisů se převlékl do tuším právě CzechTREKovského trika. Ona Bonnie stejně říkala, že je hloupost, aby si balil trika, že vždycky nějaké dostane :-). A když si vzpomenu na Fedcon, tam jich taky měl více...dokonce jedno vhodil i do publika ...a taky jedny kalhoty :-). Ale zpět :) (pardon, prostě se mi vždycky vynoří vzpomínky ;-)).

Prostě to byl úžasně strávený čas. On zážitek se dá těžko popsat slovy, tam prostě musíte být. Tohle je jen hrozně slabý odvar, který spíš slouží k připomenutí.

Po besedě dostali oba herci trochu oddechu a mezitím se vytvořila fronta k fotce v borgském výklenku. Ten sestavili organizátoři CzechTREKu a vypadal naprosto náramně :-). Bohužel byl trochu křehčí, tak se na něj muselo opatrně. Nicméně provedení krásné a ještě autenticky přebíhaly zelené „blesky“ nad hlavou toho, co tam stál. Mmch., musim zmínit i, pro tuto příležitost, autentickou (aneb vypadala vážně dobře a z dálky by si ji člověk snad i spletl s tou pravou :)) Sedmou z Devíti, která během akce několikrát ve výklenku regenerovala. Každopádně to focení. Když na mě přišla řada, postavila jsem se pěkně do výklenku a tentokrát se neusmála – neb, uznejte, vysmátý Borg vypadá blbě ;-). I když jsem tedy na sobě měla pouze kostým ala Garak (jen kostým, žádné cardassianské krky apod.), ale žádné borgské implantáty či nic podobného. Mno, kdyžtak pomůže pan Photoshop, když budu mít někdy záchvat akčnosti ;-).

Pak jsem se postavila do další fronty na podpisy. Pěkně jsem si vytáhla to své a čekala. Přede mnou stál Johanson, který vypadal, jakoby mu bylo teplo. Mno, možná to bylo proto, že měl na sobě jednak uniformu z DS9/First Contact a na ní ještě uniformu z Enterprise (tuším ve výklenku se fotil v té DS9 a pak v té z ENT, tématicky). To bylo lehounce zlomyslně vtipné :-). Na druhou stranu on mě zas provokoval tím, když mi ukazoval podpis od představitele Elima Garaka.

Když jsem se dostala na řadu (po připlacení za víc podpisů), vytáhla jsem tu flašku Becherovky a věnovala ji Johnovi s tím, že na Fedconu mu malá verze, zdálo se, chutnala, tak že mu, tedy jim, tentokrát nesu něco většího. Vypadalo to, že si vzpomenul a pověděl mi, že tu flaštičku vypil (ono to bylo spíš na ochutnávku, tak aby ne, zvlášť když zhruba polovinu vypil přede mnou :)). Poděkoval mi s tím, že je to ode mne hezké a na tu fotku z Fedconu mi napsal věnování ještě s „Thanks for keeping me liquored up!“ To mě hrozně moc potěšilo :-). Velmi. Ještě jsem mu předložila své desky, na kterých jsem taktéž toužila mít jeho podpis. Bohužel jsem mu zapomenula říct, ať mi to podepíše fixem, který se nemaže (protože na ty desky už tak potřebuju další desky, stříbrá se maže) a jednak jsem zapomněla požádat o věnování na jméno. Ale když jsem se bavila s ním a ještě s Bonitou, to se zapomíná jedna radost. A, koneckonců, hlavně, že jsem byla u toho :). Zato mi tam alespoň připsal jméno své postavy z ENT. Ono u toho podpisování jsem hovořila jak s ním, tak i s Bonnie, případně s nima oběma. Zmínky o Fedconu se Bonnie chytla a prohodila poznámku o dění s kalhotama (prostě...z toho Fedconu), načež jsme se obě zasmály. Projevila i zájem o můj kostým, u kterého jsem ji vysvětlila, že je stylem cardassianský. Prostě hrozně milá osoba :-). A nechala jsem si o ní samozřejmě taky podepsat onu koupenou fotografii. Ještě jsem poděkovala za to, že sem přijeli a že jsou skvělí, tady i na Fedconu. A Johnovi jsem popřála, ať si pěkně užívá to naše triko. Při odchodu jsem ještě přitiskla v pozdravu ruku na srdce (to já občas dělám, k vyššímu vyjádření pocitů), což viděla Bonnie a pozdrav opětovala. Prostě zase další skvělé zážitky do sbírky, na které si mohu vzpomenout, až budu mít špatnou náladu. A taky, až budu mít neutrální...nebo dobrou náladu, to je fuk ;-).

A ještě to nekončilo, protože mě čekalo ještě focení. To probíhalo vzadu na chodbě, opět po nějakém čase. Na fronty jsme snad někde zaslechli nějaké poznámky – což jsem pak probírala se Saphirou, kdy jsme si vzpomenuly na nekonečné fedconovské hady a od srdce se zasmály. Vážně, tohle je v pohodě ;-).

Focení probíhalo sice rychle, i když jsem neměla ten krajní pocit běžícího pásu. Spíš tak sunoucího se :). U focení mi John ještě jednou poděkoval za dárek a já zariskovala „You’re welcome“ těsně před bleskem. Mno, i když tak těsně ne. A myslím, že toto nezapřiníčilo ono focení ještě jednou. Mmch., to je asi poprvé, co jsem se takhle fotila dvakrát :). Mno, ne, že by to mělo nějakou extrémně počítatelnou hodnotu, ale tak pro pocit :). Ještě jsem popřála oboum pěkný zbytek pobytu a to bylo se setkání s herci vše. Pardon, že se tak rozepisuju, ale píšu to i pro sebe, aby se mi to v budoucnu lépe vybavilo ;-).

Ale con ještě nekončil. Šla jsem si spolu s ostatními sednout do sálu, kde zrovna začínala soutěž o nejlepší music video z ENT. Ještě jsme tedy udělali společnou fotku s lidmi od SGAP/FanP a přátel a pak jsme sledovali ta videa. Konečně se zvukem. Ona sice šla celou dobu v chodbě, ale bez zvuku. Mno a music vid bez zvuku je...mno, jak to říct... “nevyzní to“ ;-). Videí se sešlo několik, taky jsem lehounce uvažovala, že bych nějaké udělala, ale jednoduše mi na to nezbyl čas a i múzy si dávaly oraz. Ale Pomeranč posílal video. A je velmi pěkné, formou traileru na Enterprise a rozhodně rozproudí krev v žilách. Margh měl taky pěkná videa (zvláště to s mariňákama) a i ostatní měli něco do sebe. Zahlasovali jsme, ale výsledek jsem zjistila až později, protože jsme nějak opustili sál (nevim, asi jsme nějak zapomenuli počkat :)) a rozloučili se s budovou. Mmch., v music videích vyhrál Margh, druhý byl Pomeranč a třetí Bedraz.

Venku pak začal poslední bod programu a sice vypouštění lampionů na počest ST filmů. To bylo velmi pěkné. A jelikož bylo lampionů dost, taky jsem se o jeden přihlásila (s poznámkou od Klenotky stylem, že taky nikde nemůžu chybět ;-)). Pěkně jsem počkala, až se naplní horkým vzduchem z plamene v dolní části, který se do stěn lampionu opíral a pak lampion vypustila do noci. Po obloze pak plulo mnoho zářivých světel. Moc pěkné zakončení CzechTREKu.

CzechTREK sice skončil, ale pro některé z nás měl ještě takový soukromý dozvuk druhý den, který jsme si taktéž patřičně užili :-). Hodně z nás totiž přespávalo v Praze a protože nebyl ST koncert (což byla škoda), udělali jsme si vlastní akcičky.



CzechTREK byl výborný. Děkuji mnohokrát za tuto skvělou akci. Za program, za atmosféru a za Johna s Bonnie (u nich to raději shrnu takto, abych se pořád neopakovala, jak úžasní ti dva byli ;-)). Abych to nějak tématicky zakončila, bylo to... FASCINUJÍCÍ :-).





Odkazy na fotky na stažení na mých stránkách. Fotografie k prohlédnutí se nacházejí v galerii tohoto webu.

(pokud by se vám zobrazil neaktualizovaný web, zmačkněte Ctrl+F5)



Tar-ara Istandil