FÓRUM SGA
STARcon report by Tar-ara Istandil
STARcon report by Tar-ara Istandil
(Praha 28. – 27. 3. 2011)


Pátek
STARcon, potomek Sconu. Do budovy jsem se tentokrát dostala až po zahájení registrace. Samozřejmě, jen co jsem vkročila do objektu (vlastně ještě kousíček před ním), ucítila jsem, jak na mě dýchla atmosféra a zaplavil mě šťastný pocit z toho, že jsem zase na conu. Radostné přivítání se známými v dohledu můj pocit utvrdilo ve správnosti. Zaplatila jsem nějaký ten registrační poplatek a hurá nahoru do ubytovací třídy. Nalezla jsem tu, kde již bylo i něco Fan Projectu a zabydlela se. Chvíli jsem zůstala a užívala si dobré společnosti, pak mě ale zvědavost vyhnala na obhlídku okolí. Budova se zatím pomalu plnila příchozími.

Zahájení Na zahájení STAR linie jsem nemohla chybět. Zahajovala Xyll, jakožto vedoucí linie a vedoucí ST části a přizvala si i Tess za SW a Pomeranče za SG. Povídala, jak to letos s tou linií bude. Upřímně, když jsem se prvně doslechla, že budou linie těchto tří star věcí spojené, tak moc mě to nenadchlo. Říkala jsem si, že toho tak dost ubude. Na druhou stranu jsem si uvědomovala absenci (alespoň v těchto liniích) frustrace z toho, že nemohu být na dvou programech zároveň. Nakonec ale musím říci, že nejen moje rozhodování nedostávalo zabrat, ale vůbec jsem se nenudila a času bylo tak akorát. Takže ano, byl to super nápad.

Po zahájení byla Stargate soutěž. Mám ráda znalostní soutěže. Zvláště, když je předmět soutěže takový, kde jsem schopna z obrázku rozpoznat celou epizodu apod. ;-). Navíc cítím čas od času potřebu sama sebe ujistit o tom, že jsem pořád ten stejnej blázen s tunou „nepotřebných“ informací v hlavě ;-).

Pomeranč to měl moc pěkně udělané. Moc se mi líbilo, že soutěžící (tuším pět) odpovídali všichni na stejné otázky, vyloučila se tedy možnost štěstí či smůly. Obtížností bylo tuším pět a v každé obtížnosti bylo několik otázek, na které soutěžící musel napsat odpověď na papír (ty jsme vyfasovali, takový štos) a ukázat ji. Každý měl tedy možnost odpovědět a bylo hned jasné, jestli dotyčný odpověděl správně či ne. Otázky byly na názvy epizod, postav či věcí, případně i nějaké behind the scenes informací. Šlo to dobře. I přes to, že mě nejméně ve dvou případech zklamala vybavovací paměť (prostě vědět, ale nevzpomenout si, to je k vzteku :)). Umístila jsem se s přehledem první a můj vnitřní hlásek, který mi šeptal „až moc času teď trávíš na ST“ byl umlčen.

Divadlo A nyní první divadlo conu. Švestkový Worf aneb tak trochu klingonská opera. Jelikož jsem skončila při akci „hrr, hrr na místa k sednutí“ příliš vzadu, takže by na fotkách ani videích nebylo nic moc vidět, přesunula jsem se pak na stání dopředu. Doma jsem se speciálně kvůli divadlu koukla na Limonádového Joea (už jsem si ho skoro vůbec nepamatovala), neboť divadlo vycházelo právě z tohoto filmu. Samozřejmě však bylo poněkud upravené do Star Treku, konkrétně Deep Space Nine. Hlavním hrdinou byl Worf, který přišel na stanici DS9, jako kdysi Joe do městečka. Děj de facto kopíroval předlohu, ale krom základních věcí, které si přímo říkaly o předělávnky, obsahoval spoustu detailíků a odkazů na Trek. A ještě něco, zpívalo se tam též, samozřejmě s trochu předělanými texty, ale hercům to šlo dobře. Praotec Trekkie si evidentně svou roli Quarko Foga velice užíval (a s velkýma ušima a plnovousem chodil pak i po conu samotném) a sklidil za ni mnoho pochval. Ale nejen on hrál pěkně. Musím říci, že osobně se mi tato verze rozhodně líbí více než originál :). Celé to doprovázel Samuel na piáno a hrál vážně hezky. Osobně mě pak hrozně pobavilo a potěšilo namaskování Cardassianů (jako těch zloduchů), kde měl každý na čele, tedy na klobouku, v místě čela, připevněnou lžíci, což považuji za brilantní nápad :) (výstupky na čele Cardassianů se podobají právě lžíci, proto). Whiskey byla Tribble Whiskey (s triblama na okraji) a kolaloka nahrazena švestkovým džusem. I na trápení Tar-ary došlo... špatná výslovnost jistých nejen jmen – takový Samuel se mi poté přiznal, že schválně sledoval mé reakce a že jsem ho nezklamala :). A mohli jsme spatřit i Praotcova syna, který měl malou roličku :).

PIF Po divadle mi už začala volná zábava. Sice jsem chtěla ještě zajít na nějakou přednášku, ale z toho nějak sešlo. Místo toho se ulovili nějací lidé a kecalo se. Případně se hrálo s jejich zbraněma, jako v případě Terky, která vlastnila naprosto úžasnou věc, co vystřelovala malé měkké střely, které neublížily, takže jsem s nimi ostřelovala každého známějšího kolemjdoucího, jichž nebylo málo :-). Dokonce se s tím dalo i mířit a na pár metrů skutečně střela letěla tam, kam člověk očekával. A mělo to zásobník. Muhehe ;-). S Tai, Maril, Chuckem a Praotcem jsme nakonec skončili v čajovně.



Sobota
Jen tak nezapomenu na tu noc. Na tu příšernou noc, kdy jsem se neustále převalovala, nemohouc usnout, zatímco ostatní si kolem spokojeně pochrupovali. Za to jsem mohla poděkovat svému převrácenému režimu den/noc. Usnout se mi nakonec, přeze všechnu snahu, nepodařilo, takže jsem po hooodně dlouhé době okusila, jaké je to být na conu ráno. A docela zajímavé, musím říci :). Hezký zážitek.

Hodně jsem se zdržela v místnosti s prodáváním různých věciček, kde jsem se tedy i lehce obohatila (tedy, věcně řečeno, peněžně naopak). Zde jsem jednak znovu ukořistila Terčinu zbraň a sestřelovala kalíšky, případně pak blbla s Q (nádherný kostým, Zana se opět vytáhla) či Quarko Fogem, co tam zavítali.

Stargate vs. Star Trek Má dnešní první přednáška. Stargate vs. Star Trek. Šlo o porovnání těchto dvou fenoménů – co mají stejné či podobné a čím se liší. Hned ze začátku jsem pro jistotu posluchače spravila o tom, že to nebude nic o tom, co je lepší a horší. Porovnávala jsem např. jak historii stvoření světů fenoménů, tak i zápletky a celková vyznění. Užila jsem si už, když jsem to připravovala. Vlastně mě celkem překvapilo, co mi z toho nakonec vylezlo. Resp. kolik toho tam lze najít. A nad spousty věcmi se dá krásně zamýšlet, což já ráda. Původně jsem chtěla víc rozjet diskuzi, ale po zkoušce časové náročnosti jsem to zas tak moc nepřeháněla. I tak jsem se ale občas zeptala davu či se někdo ozval s připomínky a poznámky a imo velmi zajímavými náhledy na věci. Úhly pohledů jsou imo velmi fascinující. I když s nimi člověk třeba nemusí souhlasit. Škoda, že nebylo víc času. Přestože jsem začala o něco později kvůli předchozímu programu, stejně jsem ještě o kousek přetáhla. Díky Hana’an, která mě přetáhnout nechala až do svého programu. Proč jen je ta hodina vždycky tak krátká :).

A máme tu další soutěž – Odděl si své zrno od plev. Mno, takže SG miluju, ST miluju a SW filmy miluju taktéž. Výborně, sem se zadáním. Soutěž byla o tom, že jsme poznávali věci, lodě, obrysy postav apod. z každého fenoménu. Tedy, někdo si mohl vybrat jen jeden fenomén, pokud chtěl. Jinak pro znalce či odvážlivce tam byly formuláře pro všechny tři. Jednak jsme většinou věci roztřiďovali do správného fenoménu, a kdo chtěl, tak mohl dopsat, o co že se jedná (další body navíc). Já samozřejmě musela obojí, takže jsem si málem upsala ruku. Kontrola správnosti poté byla taky sranda. Uff, člověk se zapotil. A u počítání bodů jakbysmet. Navíc jsem to počítala dvakrát (tedy čtyřikrát, tuším dvakrát každé), protože ne všichni pochopili ono dopisování pojmů, takže jsem pak přepočítávala pouze ono roztřiďování. Ale vyplatilo se to. Mám nádherný diplom za první místo (a pár sladkostí) a dobrý pocit z dalších tun „nepotřebných“ informací v mém mozku ;-). Druhý tuším skončil Flash, ale potom už nevím. Výborná soutěž. Pro mě poněkud hektická, ale to nevadí. Jen ze mě tedy vysála energii a tělo se ozvalo, že je unavené. Na to jsem, myslím, zareagovala naběhnutím pro kafe a snažila jsem se zaměstnat, abych neusnula. Tuším v baru s přáteli :).

V šest jsem měla svou druhou přednášku a to tentokrát nazvanou Historia Cardassia – jak jinak o historii Cardassie. Jelikož pro mě je každý detail důležitý a zajímavý, seznámila jsem posluchače s každou blbostí, co se dala v historii mé milované Cardassie najít. Tedy, s těžkým srdcem zredukovaným do možností jedné hodiny. Lidé ale ani neprchali, tak to snad bylo určitým způsobem zajímavé (pár jich tedy zdrhlo asi pět minut před koncem, kdy jsem si prostě nemohla odpustit aspoň zmínit ještě název pár knih, ale to už nevadí ;-)). Ke své radosti jsem ale přednášku ukončila ještě před limitem jedné hodiny (ne vždy přetahuju ;-)). For Cardassia!!! a jde se tedy dolů na to divadlo.

Druhé divadlo Dole stálo mnoho lidí pěkně ve frontě. Ještě se nepouštělo. Měla jsem štěstí, protože jsem se díky kámošce dostala na pěkné sedadlo, ze kterého bylo celkem slušně vidět. Divadlo bylo letos na téma Společenstva prstenu s tím, že příběh a postavy obsahovaly prvky všech tří Star fenoménů. Společenstvo se tedy skládalo z mnoha divných individuí jako Jedie (reprezentující v originále lidi, tedy Aragorna), Vulkánce (elfy, Legolas) či Gungana (trpaslíky, Gimli (chudák)). Frodo byl Ewok a jeho další malí kamarádi se na scéně "vyskytovali" stylem "Kdyby tady byl Sam, ten by určitě řekl tohle a já bych mu odpověděl támhleto". Skřety představovali Romulané a Sauron byl Goa'uld. Příběh se odehrával dle filmového Společenstva, samozřejmě se spoustou úprav k tématům. A měli jsme opět možnost vidět oblíbenou rybičku (kdo viděl první tři divadla, pochopí).

Psychohrátky a velryba Večer mě pak odchytila Blanca s tím, že chce udělat takový malý psychologický workshop, Psychohrátky, což se mi velmi zalíbilo a přivedla jsem s sebou ještě pár lidí. A docela se tam skupinka sešla, takže workshop mohl proběhnout. Na papír se mělo napsat postupně několik odpovědí na jednoduché otázky. Problémek byl v tom, že se mělo odpovídat tak, jak jsme si mysleli, že odpoví většina ostatních. Některé lidi jsem znala, takže jsem mohla hádat, některé ale ne. Ovšem ty prupovídky kolem každé otázky stály opravdu za to :-). Myslím, že jsme se všichni náramně bavili. Jinak otázky byly stylem napište nějakou věc, jinou věc, ještě něco jiného... ale abych nebyla tak moc neurčitá, tak třeba i napište kočkovitou šelmu (ta nějak vyplynula z toho, že u zvířete by asi každý napsal velrybu, která ve třídě visela u stropu) apod. O otázkách moc nepíšu, abych nevyzradila něco, co by uškodilo případnému pokračování ;-). Výsledek mě docela překvapil, ale příjemně, protože jsem skončila tuším nějak třetí nebo tak nějak a to se za žádného znalce lidí nepovažuji (ale tak u těch fanoušků je to trochu jinačí, že ;-)). Výborné Psychohrátky :-).

Pak jsem ještě stihla přednášku o ST reklamách, z nichž byly leckteré velmi vydařené (a nemyslím jen tu skvělou reklamu na vysílání ST ENT s klingonským mládencem žijícím ve sklepě). A skončili jsme opět u napájení, povídajíc si do noci a probírajíc např. díly Star Treku (např. Duet ;-)), kdy jsme tak lehce navázali na ty různé úhly pohledů na věci a situace.



Neděle
Na programu dne byla pouze jedna událost a to Pochod Fantazie – pochod fanů v kostýmech i civilu Prahou, propagujíc své fenomény, kluby, fanouškovství i jednotlivé cony. Vstávání bylo krušné. Sice jsem tu noc už usnula, ale nebylo to úplně vončo. Tedy klasika :). Plus mínus jsem se zmobilizovala, navlékla na sebe kostým – nyní již ne cardassianský, ale pěkně z SG Atlantis svou vědeckou uniformu. Tu jsem tedy ještě vycpala dalšími kusy oděvu, protože venku nebylo moc teplo.

Pochod Fantazie Musím poznamenat, že co jsem uviděla Xyll v její nové SG uniformě, zaslintala jsem. Vážně úžasný kostým. A tím se tedy i obnovila má touha po něčem podobném, na čem jsem začala po conu pracovat. Před školou se zformoval dav okostýmovaných i neokostýmovaných fanů, kteří už už vyrazit na cestu. Někteří se chopili i bannerů a vlajek, já tentokrát nic nenesla a užívala si volných rukou, což přišlo dost vhod, když mi pak později začalo mrznout tělo, protože se daly tak lépe ohřívat. Ale cesta byla celkem pěkná, svižná, opět plna lidí pomrkávajících na ty divné kostýmy. Sci-fi, fantasy či další zajímavosti proudili ulicemi Prahy včetně takových lokací jako Václavské náměstí. To se k nám ještě těsně před ním přidal Margh v kostýmu Wookieho a chudák pak šlapal pořádný kus s námi, což bych přirovnala k lehce heroickému výkonu.

Po Pochodu už se vyklízela škola, takže jsme si vyzvedli věci a... odebrali se do blízké hospody. Malá skupinka povětšinou trekkies zůstala až do pozdních hodin, kdy mě pak Xyll musela hodit na metro, abych stihla odvoz domů – těsně, ale přece :).



Con jsem si náramně užila, jak skvělý program, tak super společnost. Spojení tří linií nebylo na škodu, ale ku prospěchu zábavy, jen tu prodejní místnost bych příště někam přesunula. Jednak tam chodilo málo lidí, protože byla na nejvzdálenějším konci budovy, druhak tam byla pěkná kosa, což jsem si nemyslela jen já, ale hlavně i prodávající, přinejmenším někteří. Jinak jsem ráda za všechny ohlasy na trailer... doufám taky, že i někoho skutečně nalákal :). Takže na dalším STARconu... ;-)

Odkazy na fotky na stažení a na fotogalerii k prohlédnutí na mých stránkách.

(pokud by se vám zobrazil neaktualizovaný web, zmačkněte Ctrl+F5)



Tar-ara Istandil